Dětský spánek

Často se setkáváme s názory, že novorozenec by se měl v noci budit v pravidelných intervalech i přes noc a později, zhruba v půl roce, by mělo dítě být schopné prospat již celou noc. Pokud tomu tak není, přemýšlíme, co není s dítětem v pořádku, a chystáme se udělat nějaká opatření, aby tomu tak bylo.


Biologie dětského spánku

Dětský spánek je přirozeně rozdělen do mnoha krátkých cyklů, které mohou trvat i jen několik desítek minut. To je dané i tím, že kojenec má malý žaludek a lidské mateřské mléko obsahuje nejméně bílkovin ze všech druhů savčích mlék, takže ho velmi rychle zpracuje a brzy potřebuje další porci.

Přirozené dětské spánkové cykly podporuje kromě kojení i co nejčastější fyzický kontakt s matkou, který děti potřebují a vyhledávají i během spánku. Děti mají přímo instinktivní potřebu být v blízkosti někoho dospělého, protože savčí mláďata se rodí zcela odkázána na péči své matky a ta je musí být schopná ochránit před predátory.


Změna spánkového rytmu dle věku

Spánková potřeba každého dítěte, stejně tak dospělého člověka, je velice individuální záležitost. Co vyhovuje jednomu, nemusí vyhovovat jinému. Z biologického hlediska je pevný spánkový režim naprostý nesmysl, protože do spánku se není možné vědomě přinutit. Člověk by měl spát tehdy, když je na spánek připravený, v tak dlouhých cyklech, jak mu to vyhovuje a to i kdykoli během dne. Platí pouze to, že celková doba spánku u dospělého člověka by měla činit zhruba oněch 8 hodin denně, u dětí je to samozřejmě víc, úměrně jejich věku.


Průměrná doba spánku dle věku

Novorozenec si vlastní spánkový rytmus vytvoří zhruba do 8 týdnů věku a většinou probdí asi jednu třetinu dne. Nedonošené děti mívají potřebu spánku vyšší a nebývá vhodné snažit se je budit násilím, protože to pro ně může být zbytečně vyčerpávající.

Ve věku jednoho měsíce dítě naspí průměrně 15 hodin denně.

V půl roce se průměrná doba spánku dítěte zkracuje asi o hodinu. Současně je v tomto věku normální časté noční buzení, zejména kvůli růstu zoubků a překotnému vývoji těla i mysli.

Kolem 1,5 roku většinou úplně vymizí dopolední spánek.

Děti předškolního věku již většinou nespí ani odpoledne.

Spánkový rytmus se postupně upravuje až do doby plnoletosti, kdy se stává již přibližně osmihodinovým.


Fakta o společném spánku

Společný spánek matky s dítětem prozkoumal v roce 2011 antropolog James McKenna. Z jeho výzkumu vyplývá, že společný spánek způsobuje:

  • dítě spí mnohem klidněji a cítí se bezpečně,
  • zkracuje se čas mezi nočním kojením (prevence problémů s kojením)
  • usnadňuje noční kojení pro matku i dítě (kojení v polospánku)
  • výrazně se snižuje riziko SIDS (Syndrom náhlého úmrtí kojence)

Prevence SIDS je způsobena tím, že dítě při kontaktu s matkou ve spánku neupadá do příliš hlubokého spánku, při kterém dochází nejčastěji k zástavě dýchání apod., naopak je stimulováno srdečním tepem a rytmem dýchání své matky, se kterým se snaží neustále podvědomě vyrovnat.


Pravidla společného spánku

O společném spánku matky (rodičů) s dítětem kolují časté obavy od rozmazlení až po možnost zalehnutí dítěte. Společný spánek skutečně není úplně bez rizika, ta ovšem nemohou v žádném případě převýšit benefity společného spánku.

Aby byl společný spánek pro všechny bezpečný, je třeba dodržet tato základní pravidla:

  • rodiče nesmí být pod vlivem alkoholu nebo drog
  • dítě musí mít možnost se volně pohybovat (neuvazovat do zavinovačky)
  • nemějte v posteli velké množství polštářů, plyšáků apod.
  • zajistěte okraje postele proti pádu dítěte (mantinely, přiražená postel, polstrování)

Nejčastější obavy ze společného spánku:


  • Strach ze zalehnutí dítěte patří asi k největším nepřátelům společného spánku. Matky reagují na své dítě velmi citlivě. A pokud se dítěti nelíbí, že na nich má maminka např. dlouho položenou ruku a již ho to tlačí, začne se vrtět, kopat nožičkami a tím ji probudí, maminka upraví svou polohu a může se pokračovat v klidném spánku. Muži si na miminka také velmi rychle zvyknou, jestliže spí vedle sebe. Když dostane dítě na noc do péče, také velmi citlivě reaguje na jeho potřeby.
  • Většina rodičů se obává o svůj intimní vztah, budou-li spát v posteli společně s dítětem. Např. v Japonsku spí společně s dětmi zcela běžně a porodnost je u nich větší, než v Evropě. Děti se dokáží naladit na Vaši energii a moc dobře cítí, že se cítíte dobře a milovaně, což je naprosto v pořádku. Můžete se tedy milovat klidně v jedné místnosti, pokud děti spí, a nerušíte je. Pokud Vám to není příjemné, je spoustu jiných možností, jak si zpestřit Váš milostný život a sami možná budete překvapeni, jak to skvěle funguje.
  • Vzájemné nepohodlí a rušení při spánku obvykle trvá několik prvních dní, než si všichni zvyknou (starší sourozenci, rodiče i miminko). Po pár dnech miminko probudí jen maminku, která může velmi rychle a pohodlně reagovat na jeho potřeby, což je většinou noční kojení (nebo vykonání potřeby). Veliká výhoda společného spaní a maminčiny rychlé reakce je absence dětského nočního pláče. Co se nepohodlí týče, zvolíte-li vhodnou velikost postele nebo budete kreativně improvizovat a pro všechny připravíte dostatek místa, je společné spaní velmi pohodlné. Můžete použít např. klasickou dětskou postýlku, kterou přirazíte k manželské posteli, odstraníte jednu bočnici a zajistíte proti posunu.


Dětská postýlka bez bočnice přiražená k manželské posteli:

  • Pokud se obáváte, že Vaše dítě nikdy nebude spát samo, i tady se nabízí odpověď - bude spát samo, až na to bude připravené. Děti nám to velmi často neřeknou přímo, ale různými signály naznačí. Obvykle odchází do své vlastní postele či pokoje kolem 2 - 5 let. Děti začnou vyžadovat své vlastní prostory a místa, kde jim nikdo nezasahuje a tehdy jim můžeme začít postupně nabízet vlastní postel.


Shrnutí

Společné spaní s dětmi je běžnou součástí života ve strarých kulturách, kde stále ještě nepřevládá rozum nad přirozenými instinkty a intuicí. Společné spaní vytváří pro dítě pocit jistoty a bezpečí, zajišťuje mu klidný spánek bez ohrožením Syndromem náhlého úmrtí kojenů (SIDS), působí přímo blahodárně při potížích s kojením a zajišťuje dítěti se v budoucnu snadněji osamostatnit. Společné spaní je mnohem pohodlnější také pro rodiče, kterým dodává pocit jistoty ve svých rodičovských kompetencích. Společné spaní s dětmi má zkrátka mnoho benefitů a to jak zdravotních, emocionálních, tak i sociálních a o ty by byla škoda se připravit.