Jak je to s těmi příkrmy?

28.12.2016

Panuje zde všeobecný názor zdravotníků, že úderem ukončeného čtvrtého měsíce u nekojených dětí, respektive ukončeného šestého měsíce u kojených dětí, je nutné zavést příkrmy dětí a to bez přihlédnutí k individuálním potřebám dítěte. Opírají se při tom o vědecké studie, které si ovšem interpretovali po svém. Jak to tedy se zaváděním prvních příkrmů a možných alergenů je?

Pediatři nepodporující kojení

S tímto striktním zaváděním příkrmů souvisí fakt, že naprostá většina pediatrů předpokládá ukončení kojení v půl roce věku dítěte. V takovém případě je opravdu nejlepší zavést možné alergeny v době, kdy je dítě ještě kojené, protože kojení pomáhá dítěti případné projevy alergie zmírnit, potažmo potlačit.

Více v článku Príkrmy a imunologické okno.

Pokud stále kojíte

V případě, že neplánujete kojení ukončit již v půl roce dítěte, nemusíte se vůbec obávat, abyste náhodou něco důležitého nepropásli. Zavádění pevné stravy (příkrmů) u kojeného dítěte závisí na několika faktorech:

Natahuje se po jídle

Sledujte Vaše dítě, jak je připravené na příjem pevné stravy. Poznáte to jednoduše tak, že se natahuje po Vašem jídle, olizuje se, mlaská a rádo by něco z Vašeho talíře také ochutnalo. V tomto případě dejte dítěti klidně ochutnat např. kousek vařené zeleniny nebo ovoce z Vašeho talíře.

Má již nějaké zoubky

Dalším ukazatelem zralosti také mohou být mléčné zoubky. Pokud se ještě dítěti neprořezaly žádné mléčné zoubky, může to být známka toho, že dětský trávicí systém ještě není na příjem pevné stravy zralý. Je to ale pouze orientační ukazatel a vždy se spíše orientujte dle ostatních bodů.

Dítě prospívá

Pokud jste zkoušeli již nějaké příkrmy zavést, ale byli jste neúspěšní, je důležité vědět, zda je zavádění příkrmů opravdu v tuto chvíli nutné. Při neomezovaném kojení a pokud dítě prospívá (je spokojené, dostatečně vylučuje, roste a správně se psychomotoricky vyvíjí) nemusíte se zaváděním příkrmů spěchat. 

Mateřské mléko je plně dostačujícím zdrojem potravy, pokud není omezováno frekvencí, ani délkou. Důležité však je, aby nejznámější alergeny byly zavedeny v době, kdy je dítě ještě kojeno plně a nezáleží příliš na tom, pokud je to v půl roce nebo kdykoli později. Je jen na Vás a především na Vašem dítěti, kdy o jídlo projeví skutečný zájem a také pokud mu v tom nebrání žádný zdravotní problém.

Co a jak dítěti nabídnout

V dnešní době máte spoustu možností, čím a jak své batolátko nakrmit. Obecně platí, čím víc chutí a čím dřív (myšleno od začátku zavádění příkrmů) dítě ochutná, tím lépe bude jíst v pozdějším věku. 

Nejlepší volbou je vždy nabídnout upravenou variantu čerstvě uvařeného nebo i syrového jídla, s ohledem na nezralý dětský trávicí systém, které jíte i Vy sami. Ovšem z vlastní zkušenosti vím, že ne vždy je tato varianta dětmi dobře přijímána. 

Lze vyzkoušet i metodu BLW (Baby Led Weaning), která spočívá v tom, že dáte dítěti celé kousky povařené zeleniny nebo ovoce a ono samo si jídlo osahává a ochutnává dle chuti. Tato hra s jídlem většinou děti dostatečně namotivuje k tomu, aby toho více snědly.

Další možností je koupit již hotové dětské příkrmy. Zde bych však byla obezřetná a řádně prostudovala složení dětské výživy. Doporučuji kupovat výživu zásadně v bio kvalitě, bez přídavku cukru, soli, barviv a konzervantů. Jestliže není na obalu tohle vše uvedeno, tak od toho raději ruce pryč. Pokud to bude možné, preferujte ohřívání hotových příkrmů ve vodní lázni, jelikož v mikrovlnné troubě může dojít ke změně chuti jídla. Jídlo před podáním dítěti vždy raději sami ochutnejte.

Několik tipů na závěr

  • pokuste se vyhnout vařené mrkvi jako prvnímu příkrmu - dost často dětem způsobuje nepříjemnou zácpu,
  • začínejte v menším množství a vždy přidávejte pouze jeden nový druh zeleniny nebo ovoce - pokud by se objevila jakákoliv reakce, víte, čeho se příště vyvarovat,
  • pokud možno, vyhněte se večerní kaši - je velmi těžká na trávení a může způsobovat bolesti bříška, k večeři je mnohem lepší např. zeleninová polévka,
  • ke snídani se naopak kaše výborně hodí, můžete ji doplnit třeba ovocem, které můžete dítěti dát i později na svačinku,
  • nejčastěji může způsobovat potíže např. kravské mléko, lepek (zejména bílá pšeničná mouka), sója, vejce a včelí med - při zavádění těchto potravin nespěchejte a buďte obzvláště obezřetní.