Pozor na vaginální vyšetření v těhotenství a během porodu

21.12.2016

Mnoho lékařů provádí vstupní vaginální vyšetření na začátku těhotenství, aby udělali stěr čípku a další testy. Poté neprovádějí další až do 36. týdne, pokud se neobjeví žádné komplikace, které by vyžadovaly další testování či posouzení stavu děložního čípku. Jestliže váš lékař chce provádět vaginální vyšetření při každé návštěvě, asi byste se ho měla zeptat proč. 

Vaginální vyšetření při každé návštěvě lékaře je rutinní invazivní zásah nikoliv potřebná reakce při podezření z patologie.

Už ve starých knihách např. Václava Rubešky Kniha pro porodní babičky se můžete dočíst, že porodní babička smí ženu vyšetřovat v těhotenství pouze zevně a během porodu nanejvýš 2x, a to jen v případě, že zjistí, že porod nepostupuje a vnitřní vyšetření ji tak poskytne informaci o tom, jak hlavička naléhá na vchod pánevní. 

Doporučení

  • Cochrane studie dospěly k závěru, že neexistuje žádný důkaz o prospěšnosti rutinního vaginálního vyšetřování, které by zlepšovalo výsledky v péči o těhotnou ženu a dítě.
  • Nice doporučuje u porodu vaginální vyšetření co 4 hodiny. V každém případě je třeba před ním dát přednost přání a preferenci ženy a minimalizovat celkový počet vaginálních vyšetření.
  • WHO doporučuje vaginální vyšetření u nízkorizikových žen omezit na minimum.

Pouze s informovaným souhlasem

Stejně jako u všech lékařských postupů by měl lékař či porodní asistentka požadovat souhlas s provedením vaginálního vyšetření. Než se rozhodnete, zda budete souhlasit nebo jej odmítnete, měli by vám poskytovatelé péče sdělit důvod tohoto vyšetření, co jim přinese za přidatnou informaci. 

Co lze zjistit vaginálním vyšetřením

Dilatace děložního čípku - lze určit, jak moc je čípek (později branka) otevřen, maximální otevření je zhruba 10 cm.

Zralost děložního čípku - lze určit konzistenci děložního čípku, přičemž na začátku těhotenství je tvrdý asi jako špička nosu, ke konci těhotenství postupně měkne.

Zkracování děložního čípku - na začátku těhotenství je čípek dlouhý přibližně 2 cm, tím, jak měkne a dilatuje se postupně také zkracuje.

Postavení děložního čípku - čípek se s blížícím se porodem nebo během porodního procesu pohybuje ze zadního postavení do předního.

Postavení plodu - v souvislosti s pánví, měřeno v plusech a mínusech. Plod, který má nulové postavení, je tzv. zapojen, u plodu s negativními čísly postavení se říká, že plave. Pozitivní čísla říkají, že dítě jde ven (viz. video níže).

Poloha dítěte - podle lebečních švů hlavičky plodu lze určit směr, kterým má dítě tvář, podle přední a zadní fontanely, mají totiž jiný tvar.

Zdroj: http://asistentky.porodnice.cz/mechanika-porodu


Mnoho lékařů se snaží zjištěné informace z vaginálních vyšetření použít k určení, kdy začne porod či zda plod projde pánví apod. Vaginální vyšetření však tyto věci zkrátka měřit nemůže. 

U prvorodiček se většinou čípek zkracuje a poté se branka otevírá, u vícerodiček se čípek zkracuje současně s otevíráním porodní branky. U některé ženy dojde ke zkrácení čípku během několika hodin, u jiné zase během několika dnů či týdnů. Vaginální vyšetření nám ani neposkytne časový údaj, kdy žena porodí a jak dlouho bude porod trvat. Pokud tedy žena nemá v těhotenství příznaky předčasného porodu, vaginální vyšetření není nutné. 

Rizika vaginálního vyšetření

  • riziko zavedení bakteriální infekce i přesto, že se postupuje opatrně a se sterilními rukavicemi, se tlačí normální bakterie nacházející se ve vagíně výše až k čípku;
  • výsledky vnitřního vyšetření mohou být zavádějící: co čípek dělá v okamžiku provedení vaginálního vyšetření, to nijak nepředpovídá, co bude dělat v budoucnu, na tomto podkladě tedy nejde efektivně činit informovaná rozhodnutí ohledně medikace proti bolesti nebo dalších zásahů (ačkoliv je to častým zdůvodněním jejich provádění);
  • měření otevřenosti děložního čípku je subjektivní a nekonzistentní mezi jednotlivými poskytovateli péče: při srovnání výsledků měření od dvou osob je přesnost nižší než 50 %;
  • při podráždění čípku může vyvolat předčasný porod;
  • vyšetření je invazivní a pro mnoho žen nepříjemné;
  • může být bolestivé a může způsobit až post-traumatickou stresovou poruchu, pokud není provedeno citlivě;
  • může způsobit kontaktní krvácení, bolesti v podbřišku nebo v zádech;
  • může dojít k neúmyslnému protržení vaku blan;
  • lékař může provést bez souhlasu Hamiltonův hmat.


Jak by mělo vyšetření ideálně probíhat

  • Žena by měla mít vyšetření pod svou kontrolou. Lékař je pro ni většinou naprosto cizí a může cítit stud, ostych, zranitelnost, rozpaky, nepohodlí, bolest.
  • Sexuálně zneužitým ženám se mohou při vyšetřování vrátit traumatické.
  • Při vyšetření  má být zajištěno intimní soukromí - zavřené dveře, zatažená plenta nebo zakrytí ženy dekou.
  • Lékař by měl s vyšetřením začít až ve chvíli, kdy mu sama žena dá pokyn, že je připravená a uvolněná.
  • Žena má mít možnost kdykoliv vyšetření zastavit, když ji to bude nepříjemné.
  • V místnosti by mělo být minimum lidí.
  • Vyšetření může být provedeno na lůžku s podloženými bedry nebo v polosedě.
  • S nohama ve třmenech ztrací žena kontrolu a vyšetření pro ni může být značně nepříjemné. Může cítit stud, stáhnout se a cítit velkou bolest.
  • K vyšetření je vhodné použít lubrikant či olej a mělo by být provedeno velmi jemně.
  • Vyšetření by mělo být provázeno slovy, postup ženě vysvětlit a pochválit ji za to, že se dokázala uvolnit.
  • Vaginální vyšetření u porodu může přerušit vyplavování přirozeného oxytocinu, což může porod zpomalit nebo zcela zastavit.


Existuje dostatek důkazů, které by podpořily přesun od tohoto obvyklého zásahu směrem k posuzování postupování porodu přístupem více zaměřeným na rodičku. 

Musíme si cenit "jiných způsobů vědění", které již byly ustanoveny, a ujišťovat ženu, že ona sama je odborníkem na svoji vlastní porodní zkušenost.