Proč nesmývat novorozenecký mázek

13.01.2017

Je opravdu nezbytné miminko bezprostředně po porodu zbavit "špíny" a absolvovat všechny běžné nemocniční procedury? Ta poněkud nevzhledná mazlavá hmota, kterou je miminko vybaveno z porodních cest, se nazývá novorozenecký mázek, nebo-li vernix caseosa a má samozřejmě svůj opodstatněný důvod.

Co je novorozenecký mázek

Novorozenecký mázek (vernix caseosa) je bílá sýrovitá hmota, která pokrývá kůži plodu během posledního trimestru těhotenství a několik dní po porodu. Jeho hlavním úkolem je ochrana kůže před macerací v plodové vodě. Po porodu usnadňuje postnatální adaptaci kůže, chrání ji před vysycháním a působí jako antimikrobiální ochrana. Kůže jako senzorický orgán a mázek usnadňuje vazbu matky a dítěte. Mázek je složen z vody, proteinů a velmi komplexní směsi lipidů, jeho součástí jsou i deskvamované buňky kůže a zbytky lanuga.

Jak a kde mázek vzniká

Miminku se kůže vytváří už od 3. týdne těhotenství, zprvu je tvořena jednou vrstvou kuboidních buněk, které se vytváří z embryonálního ektodermu. V 11. týdnu těhotenství se skládá kůže již ze tří vrstev: bazální, střední a povrchové (periderm). Pod peridermem se kůže dále vyvíjí a do konce 4. měsíce těhotenství má kůže již definitivní stavbu, je možno odlišit 4 vrstvy: stratum basale, spinosum, granulosum a corneum. Periderm tak tvoří dočasnou ochranu vyvíjející se kůže. Ve 21. týdnu těhotenství je kůže již zcela vytvořená a periderm se odlupuje a je kompletně nahrazen stratum corneum. Odloupané buňky peridermu spolu se sekretem mazových žláz tak vytváří vernix caseosa, nebo-li mázek. Mazové žlázy se vyvíjejí v 5. měsíci jako epidermové čepy, tvořící se v epitelové stěně vlasového folikulu, pronikají do okolního vaziva a v koncových částech se laločnatě rozšiřují. Sekrece probíhá díky aktivaci osy hypotalamus - hypofýza - nadledviny - pilosebaceózní jednotka. Hormony - androgeny a enzymy - hydroxysteroidní dehydrogenáza a 5 alfa reduktáza, které jsou zodpovědné za tvorbu mazu, jsou přítomné od 16. týdně těhotenství. Mazové žlázy dosahují vrcholu aktivity ve třetím trimestru. Mázek má vliv na změnu transepidermálního vodního gradientu a usnadňuje tak dozrávání kůže. Na konci druhého trimestru a v třetím trimestru koreluje tvorba mazu s maturací plic plodu.

Tvorba mázku postupuje kraniocaudálně a pokrývá plod až do porodu. Může pokrývat jak celý povrch kůže, tak zůstávat jen v kožních záhybech. Barva mázku může odrážet intrauterinní potíže plodu jako hemolytická nemoc novorozence či postmaturitu (kdy je mázek zlatě žlutý).

Struktura a složení mázku

Mázek se skládá z 81% vody, 10% bílkovin, 9% tuků, lanuga a odloupaných buněk peridermu. Existují však interiindividuální odchylky ve složení i množství mázku. Struktura mázku je non-lamelární lipidová matrix obsahující hydratované corneocyty bez desmozomálních spojů (na rozdíl od dospělého typu stratum corneum kůže, která obsahuje zralé corneocyty a lamelární lipidovou matrix). Ze stratum corneum jsou odvozeny estery cholesterolu, vosky, ceramidy, z mazových žláz pak skvalen, cholesterol, triglyceridy, volné mastné kyseliny, fosfolipidy a buněčné elementy. Mázek obsahuje cca 81% vody, přesto má vysokou viskozitu díky tomu, že fetální corneocyty fungují jako houba a vodu zadržují. V mázku bylo analyzováno 41 polypeptidů (z nich 25 se vyskytuje jen v mázku). 39% z identifikovaných proteinů je součástí vrozené imunity a 29% z nich má přímé antimikrobiální účinky. Vzhledem k úzkému kontaktu mázku a plodové vody jsou některé jejich součásti stejné, některé pochází z plic či krevního oběhu a jsou cestou plodové vody přenášeny do mázku. V mázku byl např. zjištěn i γ-hemoglobin.

Jakou má mázek funkci

Mázek má pro miminko důležitou úlohu a to jak při nitroděložním vývoji, tak při porodu i po něm.

Nitroděložní vývoj

V děloze je jeho hlavním úkolem chránit kůži plodu před macerací v plodové vodě, pomáhá vývoji kůže a brání ztrátě tekutin a elektrolytů. Miminko polyká plodovou vodu s mázkem a ten tak má vliv na vyvíjející se střevo. Glutamin přítomný v mázku je trofický faktor pro vyvíjející se střevo a je potřebný pro rychle proliferující buňky jako jsou buňky střevního epitelu a lymfocyty.

Porod

Při porodu mázek pomáhá snadnějšímu vypuzení plodu z těla matky, kdy je miminko díky vysoké viskozitě mázku kluzké, snižuje se tření při průchodu porodními cestami.

Po porodu

Po porodu mázek usnadňuje adaptaci kůže miminka, již ideálně nejen chrání před vysycháním, ale také působí jako antimikrobiální ochrana. Podle některých studií brání přítomný mázek nadměrným ztrátám tepla a tekutin, v jiných studiích toto ale nebylo potvrzeno. Po porodu také dochází k pomalému snížení hydratace kůže, poklesu pH pokožky, dehydratace stratum corneum a povrchové deskvamaci. Mázek má na tyto procesy vliv, protože z mázku se voda ztrácí pomalu. Novorozenci s ponechaným mázkem mají kůži více hydratovanou. Kyselé pH stratum corneum potlačuje růst patogenních bakterií a usnadňuje kolonizaci kůže komensálními organismy, které novorozenec získá kontaktem kůže na kůži s matkou. Mázek působí jako mechanická ochrana před bakteriemi, ale díky obsahu antimikrobiálních peptidů má i přímou roli v obraně proti bakteriím.

Mázek má také antioxidační vlastnosti díky přítomnosti vitaminu A a E a melaninu. Vitamin A je tvořen epitelem amnia a díky plodové vodě se dostává do mázku. Kde ve vysoké koncentraci slouží jako zásobárna vitaminu A. V mázku je přítomen transthyretin, protein, který váže retinol binding protein, který pak váže vitamin A. Součástí mázku je i lysozym a laktoferin, které jsou také součástí vrozené imunity. I lipidy produkované mazovými žlázami dokáží zabíjet viry a různé bakterie. Velkou část volných mastných kyselin tvoří kys. palmitová a linolová, které vykazují silnou antimikrobiální aktivitu. Podobně jako antimikrobiální peptidy, mastné kyseliny a monoacylglyceroly narušují lipidový obal virů a cytoplazmatickou membránu bakterií. Tyto lipidy i proteiny obsahuje i mateřské mléko. Mázek je také spojován se surfaktant-associated protein A a surfaktant associated protein D, které mají vliv na bakteriální homeostázu dýchacích cest.

Mázek má srovnatelné čistící účinky jako komerční prostředky k umývání kůže, ale na rozdíl od mýdel je schopen zajistit pokožce dostatečnou hydrataci i ochranný lipidový film.

V současnosti se předpokládá i přítomnost feromonů v mázku, což přispívá k šíři smyslových vjemů, které vedou k pečovatelskému chování matek o novorozence. Výzkum ukázal, že pachové vjemy z pokožky novorozence, jsou důležitým startérem ovlivňující mateřské chování. Po porodu spolu komunikují limbické systémy matky a novorozence. Když je matka naladěná na pocity dítěte, limbický systém ji podporuje v chování adekvátním potřebám dítěte. Čím více synchronního mateřského chování matka vyprodukuje, tím více dopaminu produkuje hormonální systém novorozence, což mu zajišťuje libé pocity.

Péče o pokožku miminka po porodu

Kůže novorozence je v mnohém rozdílná od dospělého, je náchylnější k poranění, infekci a proto potřebuje speciální péči. Matkám je vhodné zdůraznit nutnost jemného čištění, adekvátní hydratace, prevence tření a macerace v kožních záhybech, ochrana před dráždivými látkami a slunečním zářením. V prvních dnech toto vše poskytuje mázek.

Mázek má důležité funkce pro adaptaci novorozenecké pokožky na vnější prostředí. Proto WHO i další odborné organizace (National Association of Neonatal Nursing, Association of Women's Health Obstetrical and Neonatal Nursing) doporučují mázek neumývat a ani nestírat z pokožky. Největší část mázku se vstřebá do 24 hodin, zbývající do cca 5ti dnů po porodu, jen v kožních záhybech to může být i o něco později. Pokud je mázku velké množství lze jej částečně odstranit, např. z očních víček, kožních záhybů apod. tamponem namočeným ve sterilní vodě, ale není třeba odstranit všechen mázek.

První koupel u hemodynamicky stabilních donošených dětí je možné provést nejdříve po stabilizaci teploty, podle současných doporučení by neměla první koupel proběhnout dříve než za 24 hodin po porodu. Ale je vhodnější novorozence koupat až po úplném vstřebání mázku. První koupel novorozence provádí matka doma nebo ev. již za pobytu na oddělení šestinedělí, kde jí může asistovat zdravotnický personál radou. Koupel novorozence je možné provést ponořením i s ponechaným pupečním pahýlem či před zhojením pupku. Koupel novorozence by neměla trvat déle než cca 5 minut. Delší koupel zvyšuje hydrataci a snižuje práh pro tření. Pro první koupel dostačuje čistá pitná voda. Pro koupel ponořením je vhodné dostatečné množství vody, aby dítě bylo ponořené i s ramínky. Teplota vody pro první koupel by měla být 37°C, později tuto teplotu je vhodné snižovat.

Novorozence a malého kojence je doporučeno koupat maximálně dvakrát až třikrát týdně. Veškerá mýdla a jiné čisticí prostředky by se v novorozeneckém věku měly používat málo a je lepší jejich použití omezit na podpaží, třísla a plenkovou oblast. Pokud je to nutné, lze použít prostředky s neutrálním nebo lehce kyselým pH, obsahující emoliencia (změkčující a zvlhčující prostředky), a které jsou chemicky i fyzikálně stabilní. Nevhodná mýdla a čisticí prostředky mohou zvyšovat pH kůže a transepidermální ztráty vody, vysušovat kůži a zbavovat ji ochranného lipidového pláště.

Shrnutí

Mázek má mnoho funkcí:

  • chrání plod před macerací plodovou vodou,
  • při porodu zmenšuje tření,
  • hydratuje pokožku po porodu a chrání ji před poraněním,
  • působí antimikrobiálně,
  • pomáhá upevňovat mateřské pouto mezi novorozencem a matkou.


Po porodu není třeba mázek odstraňovat, vstřebá se sám. V současné době je stále předmětem výzkumu jeho složení, aby se jeho výjimečné vlastnosti daly využít i při léčbě popálenin či jiných kožních onemocnění.