Vitamin K - co je dobré vědět.

15.12.2016

Klasické porodnictví prvnímu intimnímu setkání maminky a miminka prozatím bohužel vždy patřičný význam nepřikládá, a tak - stejně jako během lékařsky vedeného porodu - podstupují rodičky a novorozenci i bezprostředně po něm celou řadu převážně profylaktických zásahů a opatření, jejichž celkový přínos se z hlediska přirozeného porodu jeví jako sporný.

O několika takových opatřeních jsem se již zmínila v předchozích článcích, o spoustech z nich je rodička obeznámena (měření, vážení apod.) nebo je zcela evidentní, že byly provedeny (přestřižení pupečníku, obléknutí apod.). Ale co mě osobně celkem šokovalo, bylo zjištění, že mému dítěti byl bezprostředně po porodu injekčně podán vitamín K. Nikdo se mě na nic neptal, nedal mi na výběr a dokonce se mi to nikdo neobtěžoval ani oznámit. Bohužel jsem na to přišla až několik měsíců poté, kdy jsem se začala sama aktivně zajímat o fyziologii porodu, poporodní péči apod.

Pozor - pokud podepíšete Informovaný souhlas s hospitalizací, pak do toho automaticky spadá i vyšetření novorozence!

Proč a jak se podává novorozencům vitamin K

Nedostatek vitaminu K u novorozenců a kojených dětí může být příčinou vzniku hemoragické nemoci, která se projevuje zvýšeným život ohrožujícím krvácením u jinak zdravého dítěte. Hladina tohoto vitaminu v organismu závisí na jeho příjmu v potravě a od jeho tvorby ve střevě pomocí bakterií.

Časná forma se projevuje během prvního dne života a výskyt této formy je poměrně vzácný. Klasická forma zahrnuje období 2. den až 2 týdny věku a pozdní forma se manifestuje v období 2 až 12 týdnů věku. Z praktického hlediska se první dvě formy zpravidla shrnují pod pojem časná forma s celkovou incidencí 0,25-1,7 %

Vitamin K se již v porodnici podává novorozenci buď injekčně, nebo ve formě kapek orálně. Pozn. při orálním podání dostane novorozenec 300-násobek, než má dospělý člověk v těle. Při injekčním podání dostane 9000-násobek.

Příčina deficitu vitaminu K

V prvních týdnech života dítěte obsahuje mateřské mléko zhruba poloviční množství vitaminu K (průměrně 2,1 ųg/l), než mléko kravské (4,9 ųg/l). Tento fakt podtrhuje především význam profylaxe u dětí výhradně kojených, minimálně dokrmovaných formulí a živených mlékem z banky mateřského mléka (bez použití fortifikátoru s dostatečným obsahem vitaminu K1). Poslední příčinou je nedostatečná endogenní syntéza vitaminu K2 (menaquinon) střevní florou v prvních týdnech života. Teprve změna kolonizace střeva z bifidovské na kolonizaci E. coli kolem 3. měsíce věku dítěte činí tento zdroj vitaminu K efektivním.

Zvýšené riziko krvácivé nemoci

  • nedonošení novorozenci;
  • novorozenci matek s rizikovou antiepileptickou a antikoaguační terapií (carbamazepin, phenytoin, barbituráty, warfarin);
  • hepatopatie, hlavně s cholestatickými rysy;
  • pooperační stavy, například výkony na tenkém střevě;
  • závažnější prolongované žloutenky neobjasněné etiologie, například podezření na deficit alfa-1 AT;
  • jakékoliv podezření na malabsorpci - závažná porucha růstu, anamnestické podezření, pozitivní screening CF atd.;
  • nízký standard rodiny ze sociálně zdravotního hlediska.


Jednorázová injekční aplikace vitaminu K


Výhody

  • Efektivní u časné a pozdní formy.
  • Efektivnější u pozdní formy krvácivé nemoci, než jednorázová p. o. dávka (kapky orálně).
  • Eliminuje problém nezjištěných malabsorpcí.

Nevýhody

  • Obecná rizika injekční aplikace.
  • Problém bolesti u novorozenců a jejích následků.
  • Zatím neprokázaný, ale také ne zcela vyloučený vztah k malignitám u dětí.


Profylaxe krvácení vitaminem K ve formě kapek


Výhody

  • Efektivní u časné a klasické formy krvácivé nemoci.
  • Odpadá problém bolesti.
  • Nejlevnější alternativa.

Nevýhody

  • Nedostatečně efektivní (jednorázová dávka) u pozdní formy krvácení.
  • Neefektivní u cholestázy a malabsorpcí.
  • K prevenci pozdní formy nutné opakované podání.
  • Nutná spolupráce rodičů.


Riziko krvácivosti vykoupené jinými riziky

Např. studie z roku 1998 poukazuje na to, že riziko vzniku rakoviny u zdravých děti po podání Vitamínu K může být vyšší než riziko HDN bez podání Vitamínu K (Parker et al, 1998, Passmore et al, 1998). Ve studii dvou nemocnic výzkumníci zjistili dvojnásobné riziko leukémie u dětí, které dostaly intramuskulárně vitamín K v jedné nemocnici, ve srovnání s druhou, kde tuto injekci novorozenci nedostávali.

Neoficiální důkazy poukazují na to, že děti jsou po podání Vitamínu K více ohroženy žloutenkou, což může vést k dalším zásahům. Je nutné provést mnohem více výzkumů v této oblasti abychom mohli objektivně posoudit tyto relativní rizika a ženám nabídnout statistické údaje týkající se tohoto aspektu. (Slattery 1994, Wickham 2000).

Vedlejší účinky syntetického vitamínu K zahrnují:

  • cytotoxicita v jaterních buňkách,
  • vytváření radikálů z enzymů leukocytů,
  • oslabení imunitního systému,
  • mutagenní účinky,
  • poškození cyklu přirozeného vitamínu K,
  • hemolytická anémie,
  • hyperbilirubinémie,
  • narušení hladiny iontů vápníku,
  • zvracení a další.


Lékařské mýty ohledně vitaminu K


Všechny děti mají nízkou hladinu vit. K

Pokud všechny děti mají nízkou hladinu, tak podle koho se tato "normální" úroveň měří? Věřte tomu nebo ne, ale lékařská profese pohlíží jako na normální hladinu Vitamínu K jen u dospělých. Přesto existuje velká propast mezi uvědoměním si, že děti mají relativně nižší úroveň než dospělí a považuje se za nutné, aby tento patologický stav vyžadoval pravidelnou péči.

Pokud tedy všechny děti mají nízkou úroveň Vitamínu K, pak by to mělo být bráno jako norma. A když si zastánci Vitamínu K myslí, že tato úroveň Vitamínu K je z nějakého důvodu příliš nízká, měli by matkám říci tuto skutečnost, než jim tvrdit, že jejich dítě má nedostatek v základní látce. Jinak, to jen posiluje myšlenku, že ženy jsou poměrně neefektivní při výrobě dětí a potřebují doplnit a opravit dovednostmi a technologiemi nemocnic a lékařů.

Děti potřebují vit. K, aby se zabránilo pozdějšímu propuknutí krvácivé nemoci, která může způsobit vážné komplikace.

Není pochyb o tom, že některé děti trpí pozdní formou krvácivého (hemoragického) onemocnění (HDN), a tam také není pochyb, že to pro některé děti může být nebezpečné. Riziko HDN u dětí, které Vitamín K nedostaly je mezi 1/10,000 a 1/25,000 (Von Kries a Hanawa 1993). Víme také, že nejvíce ohroženy jsou děti, které měly traumatický porod (klinicky, tohle zahrnuje miminka, které měly klešťový porod, vakuum, akutní císařský řez nebo děti, které po porodu mají podlitiny).

Znamená to ale, že by všechny děti měly dostat preventivně Vitamín K?

Děti, které se narodily fyziologicky, bez zbytečného traumatu, mají velmi nízké riziko HDN. Samozřejmě, záruky ani u jedné volby neexistují. Stále existuje riziko, že dítě, které se narodí fyziologicky bude mít HDN, stejně tak existuje riziko, že dítě které dostane vitamín K i tak bude mít HDN a nebo se objeví jiné nežádoucí účinky.

Von Kries (1998) poukazuje na to, že některé z dětí, které jsou diagnostikovány mít HDN způsobené nedostatkem Vitamínu K ve skutečnosti mají HDN způsobené onemocněním cholestázou (kdy dojde k zastavení nebo potlačení toku žluči). I když podání vitamínu K u těchto dětí může zabránit rozvoji HDN, neměli bychom říkat, že má HDN, protože nedostaly Vitamín K.

Je to stejné, jako bychom všichni brali preventivně ibuprofen, aby nás náhodou nezačla bolet hlava.

Mateřské mléko obsahuje nízké množství vit. K, je lepší podávat umělé mléko s dostatečným obsahem vit. K

Hladina vit. K v mateřském mléce je porovnávána s hladinou vit. K v kravském mléce. Opravdu je kravské mléko lepší pro naše děti, než mléko mateřské?

Výzkum, který jako první prozkoumal, že mateřské mléko je poměrně chudé na vit. K se prováděl v době, kdy se ženám běžně tvrdilo, aby omezily počet krmení, aby omezovaly miminko časem stráveným na prsu, dokonce někdy aby odstříkaly mlezivo a miminku to nedávaly. Výsledkem toho bylo, že miminkům se při krmení snížilo množství mleziva (bohatého na tuky) a zadního mléka . Vit. K je rozpustný v tucích, a tak se nalézá většinou v mlezivu a zadním mléku. Z toho plyne otázka, zda skutečně mateřské mléko obsahuje málo vit. K nebo ne.

Jsou i jiné faktory, které také mohou ovlivnit tento problém. Doba, po kterou necháváme pupeční šňůru dotepat, má vliv na objem krve a jeho složení v těle dítěte. Ženy, které si nepřejí injekci vit. K by měly plánovat fyziologickou třetí dobu porodní. Výživa během těhotenství je důležitá z mnoha důvodů, jedním z nich je, že žena, která se zdravě stravuje, ví, že dává svému dítěti všechny důležité živiny pro jeho správný růst a vyrábí látky, které potřebuje.

Shrnutí

Obecně platí, že děti se rodí se vším, co potřebují. Délka jejich pupeční šňůry jim téměř vždy umožňuje dosáhnout k prsu matky, aby mohly kojit, zatímco jejich placenta je stále umístěna uvnitř dělohy. To není náhoda. Ani způsob, jakým porodní hormony pomáhají matce a dítěti se do sebe navzájem zamilovat. U většiny dětí, zrození funguje velmi dobře. Pro menšiny dětí, které jsou vystaveny zvýšenému riziku HON, může Vitamín K být dobrý nápad. Jak je uvedeno výše, ženy potřebují zvážit různé pohledy a názory na Vitamín K a učinit správné rozhodnutí pro sebe a jejich děti.