Největší mýty o kojení

Z vlastní zkušenosti jako matky i poradkyně při kojení vím, jak je dnes těžké začít kojit a udržet si dlouhodobé bezproblémové kojení. Již v těhotenství se k nám dostávají nevyžádané rady a nepravdivé informace nejen o blízkých, ale i z řad odborníků. Po porodu je to o to těžší, když si není žena jistá sama sebou a péče o miminko je pro ni něco zcela neznámého. Přináším Vám ty největší mýty, se kterými se můžete setkat a mohly by bezdůvodně ohrozit Vaše kojení.

Schopnost kojit je vrozená a pokud jí nebrání žádný zdravotní problém ze strany matky nebo miminka, je schopna kojit každá žena. 

Důležité je ženu citlivě podpořit v jejích schopnostech a mateřských kompetencích, aby mohla o své miminko spokojeně pečovat.

Mýtus č. 1 - S plochými bradavkami nikdy normálně kojit nebudete

Máte ploché nebo vpáčené bradavky, malá nebo velká prsa? Na tuto otázku existuje při kojení jediná odpověď - na tom nezáleží! Kojit je možné se všemy typy bradavek, protože dítě se přirozeně přisává k celému dvorci nikoli jen k bradavce. Stejně tak množství mléka není závislé od velikosti prsou, malá prsa mohou tvořit více mléka, než ta velká (stejně tak i naopak).

Máte-li ploché nebo vpáčené bradavky, což by měl zkontrolovat Váš gynekolog již v těhotenství, dají se nosit tzv. formovače bradavek. Pokud Vám budou již ze začátku odborníci nabízet umělou výživu nebo kojící kloboučky, než aby Vám věnovali čas a podporu správné techniky kojení, tak určitě hned kojení nevzdávejte, věnujte čas svému dítěti, buďte co nejvíce v kontaktu kůže na kůži a zkuste si zavolat na pomoc zkušenou laktační poradkyni.

Mýtus č. 2 - Umělá kojenecká výživa je srovnatelná s mateřským mlékem

Umělé mléko nikdy nemůže plnohodnotně nahradit jedinečnost mateřského mléka. Mateřské mléko každé ženy má neopakovatelné složení, stejně jako s každým dítětem a dokonce s každým okamžikem se složení mateřského mléka mění a to podle momentálních potřeb dítěte.

Umělá mléka neobsahují protilátky, enzymy, ani hormony, které najdete v mateřském mléce. Mají významně víc proteinů než mateřské mléko a tuky v nich obsažené jsou zcela jiné. Zatímco mateřské mléko je produkované speciálně pro vaše dítě, umělá jsou vyráběná tak, aby vyhovovala prakticky všem dětem.

Mýtus č. 3 - Kojení vždy bolí

Kojení opravdu může bolet, zejména citlivé ženy v prvních dnech po porodu, než si citlivé bradavky na kojení zvyknou. Bolest by ale neměla být nesnesitelná, dlouhodobá, pálivá apod.. Při vhodné poloze při kojení by tato bolest měla do několika dnů zcela vymizet, doporučuji vyzkoušet přirozenou polohu při kojení (savčí pozice, vertikální pozice).

Pokud se tak nestane a bolest je stále silná a neustávající, může to být způsobeno např. prasklinami na bradavce způsobené nevhodným způsobem kojení (to může vést až k zánětu prsu) nebo kvasinková infekce. Je namístě kontaktovat laktační poradkyni, aby Vám poradila vhodnější způsob kojení a pomohla Vám vyřešit bolest při kojení.

Mýtus č. 4 - Musíte kojit po 3 hodinách, maximálně 10 minut z každého prsu

Pokud Vám někdo poradil, že máte kojit maximálně několik minut (a je jedno jaké číslo to bude) po 3 hodinách, tak o kojení vůbec nic neví, natož o Vašem dítěti. Tak jako je jedinečné složení mateřského mléka každé ženy v každém okamžiku, tak jedinečné jsou potřeby Vašeho dítěte při kojení.

Každému dítěti trvá jinak dlouho, než prs vyprázdní a zasytí se. Navíc se čas kojení bude zkracovat spolu s tím, jak dítě poroste, bude mít větší ústa a sílu mléko vysát. Nesmyslné je také tvrzení, které říká, že 90% mléka v prsu vypije dítě během prvních deseti minut a pak už si s bradavkou jen hraje.

Kojení po 3 hodinách (aby se nesmíchalo natrávené mléko s novým) je také mylné. Mateřské mléko je mnohem lépe stravitelné, než umělé, proto může dítě vyžadovat kojení mnohem častěji. S věkem dítěte se obvykle prodlužuje i interval mezi kojením. Řiďte se svými instinkty a reakcemi dítěte.

Mýtus č. 5 - Vaše mléko je slabé, dítě hladoví

Neexistuje slabé mléko. Složení mateřského mléka je vždy přesně podle individuálních potřeb Vašeho dítěte (je-li nemocné, roste, atd....). Příroda zkrátka ví, co dělá. Kojené dítě se obvykle uzdraví mnohem dříve, než nekojené, díky tomu, že sáním přes dvorec "sdělí" mamince, jaké protilátky potřebuje, a matčino tělo jim je zprostředkuje přes mateřské mléko.

To samé platí i o tzv. předním a zadním mléce. Nikdy nebylo nic takového prokázáno. Chyba může být v tom, že maminky omezují pití dítěte a ono pak nepřibývá. Ale není to kvůli přednímu mléku, ale protože nenechají dítě dopít.

Mýtus č. 6 - Dítě se častým kojením rozmazlí, přepije

Pokud je dítě ze začátku kojené tak, jak chce a potřebuje, k prsu chce cíleně, jen když má k tomu nějaký důvod, ale ne z rozmaru. Děti jsou chytré, vědí, co chtějí a co potřebují. Neměli bychom jim do toho zasahovat. Jen dohlédnout, kontrolovat a některým dětem dopomoci sát a přihlásit se o to.

Stejně tak se novorozenec ani kojenec mateřským mlékem nikdy nepřepije - ne tak, aby ztloustl nebo měl bolestové bříško. Ublinkávání je zcela běžné a nijak Vašemu děťátku neublíží, pokud dítě celkově prospívá (vypadá spokojeně, zdravě a dostatečně močí), nemusíte se ničeho obávat. Je naopak důležité, abyste kojila tak často, jak Vaše miminko chce, neomezovala frekvenci ani délku pití a nedávala mu nic jiného než mateřské mléko.

Mýtus č. 7 - Odstříkání mléka svědčí o jeho množství

Množství odstříkaného mléka nevypovídá nic o množství mléka, které se Vám v prsou skutečně vytváří ani kolik mléka Vaše dítě vypije. V prsou může po odsávání nebo odstříkání zůstávat až 70% mléka.

Záleží na tom, jak dlouho jste po porodu a jakou máte techniku odstříkávání nebo odsávání. Čím je doba od porodu kratší, tím lépe se mléko díky působení poporodních hormonů spouští a odsává. Později je laktace přizpůsobená více potřebám dítěte a trvá mnohem delší dobu - třeba týden, než je možné z prsu získat pravidelným odsáváním stejné množství mléka jako při kojení.

Mýtus č. 8 - Čím častěji kojíte, tím méně mléka máte

Je to přesně naopak. Pokud budete své dítě přikládat častěji, tím více mléka se bude tvořit. Mléko se tvoří na základě systému nabídky a poptávky.

Při růstových spurtech nebo kdykoliv, kdy je potřeba zvýšit častým kojením laktaci je potřeba trpělivosti, první den či dva se skutečně může zdát, že je mléka méně, ale mozek musí dostat časový prostor ktomu, aby stihl zareagovat - nejpozději do 3-4 dnů je mléka zase dostatečné množství, pokud dítě nebudete přikrmovat.

Tvorbu mléka výrazně podporuje také co nejčastější kontakt kůže na kůži, při kojení tedy vysvlečte sebe i miminko (do plenky) a užívejte si vzájemný kontakt.

Mýtus č. 9 - Dítě je nutné na kojení budit

Pokud dítě dobře prospívá, tak ho není nutné z delšího spánku budit. Pokud ovšem dítě přibývá na váze pomalu nebo jde o menší nedonošené dítě nebo dítě s novorozeneckou žloutenkou, tak je nutné jej jemně budit, aby byl počet kojení alespoň 7 - 8x denně. Nadměrná spavost může signalizovat i to, že je dítě příliš slabé na to, aby dávalo najevo své potřeby.

V tomto případě buďte co nejvíce v kontaktu kůže na kůži (to dítě stimuluje k častějšímu kojení), dítě neuvazujte do zavinovačky, která tlumí vrozené reflexy dítěte a raději spěte s miminkem ve společné posteli.

Mýtus č. 10 - Kojit déle, než půl rok (rok), je zbytečné

Kojení dítěti neposkytuje pouze stravu, ale uspokojuje to i jeho potřebu kontaktu s matkou a dodává mu pocit bezpečí. Do půl roku, kdy je dítě výlučně kojené, převládá význam výživy, s přibývajícím věkem dítěte se stává kojení uspokojením psychickým.

Odpradávna bylo dlouhodobé kojení zcela běžné, kojilo se do přirozeného samoodstavení dítěte, které nastává většinou mezi 2,5 - 4 lety, dle individuální zralosti dítěte. Moderní doba si však žádá jiné přednosti a kojení se snaží naopak zcela omezit. Je dokázáno, že děti, které jsou kojeny dlouhodobě, nejsou později závislé, naopak se cítí v životě bezpečněji a jsou méně závislé. Dlouhodobé kojení má velký význam jak pro matku i dítě.

Mýtus č. 11 - Moderní lahve (dudlíky) nenarušují kojení

Již existují lahve, ze kterých je pití obtížnější, mléko neteče dobře a dítě musí vyvinout jistou námahu, aby mléko získalo. Avšak technika sání z lahve je vždy jiná než z prsu, kdy dítě používá zcela jiné svaly. Při kojení musí intenzivně pracovat jazykem a bradou, což u lahve nemusí a proto pravidelnější používání lahve techniku kojení může pokazit.

Pokud dítě celkově prospívá, správně saje a technika kojení není negativně ovlivněna, je použití dudlíku po 3. - 6. týdnu možné. Používání dudlíku v raném poporodním období ale může techniku kojení u dítěte, které ještě neumí sát, velmi narušit. Také omezuje chuť k sání z prsu a může zakrýt informaci o tom, že dítě k prsu chce jít.

Mýtus č. 12 - Při kojení musím hodně jíst a pít

Strava tvorbu mléka příliš neovlivňuje. I podvyživené ženy v rozvojových zemích mají dostatek kvalitního mléka. Tekutin byste měla vypít zhruba 2-3 litry denně. Při kojení nemusíte výrazně zvýšit příjem potravy, stačí, když navýšíte svůj energetický příjem asi o 1400 KJ (2 krajíčky chleba) denně. I zde ale platí, že je důležitá pestrá strava, aby maminka měla dostatek energie na péči o své miminko.

Mýtus č. 13 - Pokud jsem nemocná, nemohu kojit

Naopak, při běžných nemocech matky je kojení velmi vhodné, protože představuje pro dítě významný zdroj protilátek, které ho budou chránit před nemocí nebo alespoň mohou zmírnit průběh nemoci. Drtivá většina nemocí se mateřským mlékem nepřenáší a jedinou 100% ochranou před nemocí by bylo úplné odloučení od matky, což není vhodné - dítě by mělo přijít s běžnými nemocemi do kontaktu. 

Většina užívaných léků je s kojením kompatibilní, pokud si nejste jistá, zda můžete kojit s konkrétním lékem, poraďte se s poradkyní při kojení, s ošetřujícím lékařem nebo si vyhledejte léčivou látku na Lactmedu.

Mýtus č. 14 - V těhotenství není kojení vhodné

Pokud se nejedná o rizikové těhotenství, tak kojení neohrožuje matku, starší dítě ani plod. Nebezpečné pro matku a děti není ani tandemové kojení, při kterém se kojí děti různého věku, je ale důležité vždy upřednostňovat potřeby mladšího dítěte.

Mýtus č. 15 - Při průjmu se dítě nesmí kojit

Mateřské mléko je tím nejlepším lékem při průjmu dítěte díky obsahu imunitních faktorů, probiotických i prebiotických složek.

Mýtus č. 16 - Ve velkém horku je nutné přidávat i jiné tekutiny

Pokud kojíte dle potřeb dítě (tzn. na požádání), tak je plnohodnotně pokrytý veškerý přísun tekutin i ve velkém horku. Složení mateřského mléka se upraví dle aktuální situace a v horku je tvořeno z více než 80% vody, dítě se pak přes den většinou kojí častěji, ale krátce. V noci potom dítě dohání kojení na zasycení a kojení tak může trvat déle, než obvykle.

Mýtus č. 17 - Kojení je spolehlivá antikoncepce

Antikoncepční účinky jsou sice v období plného kojení velmi vysoké, ale spoléhat na ně 100% nelze, dokonce i v případě, kdy je dítě kojeno velmi často a plně. Při splnění určitých podmínek však může být v prvních 6 měsících plného kojení stejně spolehlivé jako hormonální antikoncepce. 

Mýtus č. 18 - Nekojení je dědičné

Kojení či nekojení není genetická záležitost, není tedy dědičná. Příčina neúspěchu v kojení předchozích generací byla prakticky nulová podpora kojení a špatná osvěta. Jen velice málo žen nemůže kojit ze skutečných fyziologických nebo zdravotních příčin.

Mýtus č. 19 - Zelená stolice je hladová

Pokud je dítě hladové, jeho stolice má zcela jiný vzhled - hnědá, silně zapáchající, často s hlenem, velmi sporadická. Zelenou stolici mývají kojenci poměrně často, příčinou může být změna složení mateřského mléka (např. při náhlém růstovém skoku), potravinová alergie (většinou intolerance laktózy nebo alergie na bílkovinu z kravského mléka způsobená stravou matky) nebo střevní infekce.

Mýtus č. 20 - Pokud kojíte, necvičte

Kojící žena cvičit samozřejmě může, je to pro ni aktivní forma odpočinku. Jen by si žena měla dávat pozor, aby cvičení nebylo příliš intenzivní, pak se totiž může se do mléka vylučovat kyselina mléčná, která změní chuť mléka a dítě ho může těsně po cvičení odmítat.